Jezkovice

Historie obce Ježkovice

erb pánů ze
Šternberka
erb pánů z
Kravař

Dějiny obce jsou pevně spojeny s historií račického panství. První zmínka o Ježkovicích pochází z 13. prosince 1375. Litomyšlský biskup Albert ze Šternberka a jeho příbuzný Petr ze Šternberka ve dvou listinách dosvědčují, že budou respektovat výrok soudu, který Albertovi ukládal převést račické panství (hrad a ves Račice, vsi Drnovice, Pístovice, Sokolí, Ježkovice a Nosálovice) na Petra ze Šternberka. O rok později byl převod majetku zaznamenán i do Moravských zemských desk. Roku 1399 prodává Markvart ze Šternberka račické panství i s Ježkovicemi Petrovi Plumlovskému z Kravař. Po smrti Petrova syna Jiřího z Kravař roku 1466 vymírá rod pánů z Kravař po meči a podle cedulí dílčích dochází k rozdělení kravařského majetku mezi Jiříkovy dcery Ludmilu, Kunku, Johanku a Alžbětu. Račické panství získává Kunka z Kravař, po které majetek včetně Ježkovic přechází na jejího manžela Václava z Boskovic. Roku 1510 odkázala račické panství Ladislavovi z Boskovic a jeho synu Kryštofovi.

 

 

erb pánů ze
Šternberka
erb pánů z
Kravař

Boskovicům patřilo panství až do roku 1568, kdy je Zuzana Černohorská z Boskovic postoupila Hanuši Haugvicovi z Biskupic. Posléze Hanuš a Jáchym, bratři Haugvicové z Biskupic, prodali roku 1596 panství račické za 29 000 zl. moravských Bernartovi Petřvaldskému z Petřvaldu. Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu bylo panství konfiskováno, oceněno na 120 000 zl. mor. a prodáno roku 1623 za 80 000 zl. mor. Karlu Willingerovi ze Schönenperku. Dále drželi panství v letech 1630 - 1670 slezský komorní rada Horacius Forno a jeho syn Karel František Forno, v letech 1670 - 1801 byl s menšími přestávkami majitelem panství hraběcí rod Braidů.

 

 

 

erb Petřvaldských
z Petřvaldu

Obec byla po celou dobu spjata s račickým panstvím, a to až do roku 1926, kdy byly při pozemkové reformě z panství vyčleněny dvory v Ježkovicích a v Podomí. V roce 1517 bylo v Ježkovicích obydleno pouhých šest usedlostí. Po třicetileté válce bylo v obci šest usedlostí s 8 až 23 měřicemi polí a jeden domek bez polí starých osedlých, nově osedlých pak jedna usedlost a dva domky bez polí. Původně pusté byly čtyři usedlosti a sedm domků bez polí, k nim pak později přibylo ještě devět nově opuštěných usedlostí. Roku 1718 bylo Ježkovicích celkem 24 usedlostí. Roku 1750 žilo v obci 28 čtvrtláníků a dva chalupníci. V roce 1869 tvořilo obec 85 domů, ve kterých bydlelo 638 obyvatel, v roce 1930 se počet domů zvýšil na 128, ale počet obyvatel klesl na 623.

 

 

 

Ve volbách v roce 1929 přesvědčivě zvítězili komunisté, o šest let později získala největší přízeň voličů Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (pokračovatelka Agrární strany) před komunisty a národními socialisty, kteří obdrželi stejný počet hlasů. V 19. století se v obci prudce rozvíjí soukenická výroba a to jak domácí, tak tovární (dvě malé továrny s 20 stavy). Později byla zahájena i výroba perleťových knoflíků. V roce 1933 bylo v obci založeno lesní družstvo, které od račického velkostatku odkoupilo 10ha lesa (pila byla v provozu do roku 1948).

sídlo račického panství, původně hrad, nyní zámek Račice škola a zvonice

V Ježkovicích působila celá řada spolků: čtenářský spolek Svornost byl založen již roku 1885, o dva roky později vznikl Sbor dobrovolných hasičů, místní odbor Národní jednoty vyvíjel činnost od roku 1908 a Sokol od roku 1921. Téhož roku byla založena i Dělnická tělocvičná jednota, od roku 1923 přejmenovaná na Federovaná tělocvičná jednota (úzce propojená s komunistickou stranou), spolek Domovina působil od roku 1924. V roce 1939 byla postavena kaple. Škola byla postavena roku 1854, do té doby navštěvovaly ježkovické děti školu v Račicích. Mateřská škola byla založena v roce 1953.

kaple pomník obětem I.svět. války

 

 
sdílej na Facebooku Sdílej na Twitteru Sdílej na Googlu

admin :: webdesign MYLEE Design (c) 2014